Životní situace
« Zpět na Strom životních situací
Zobrazení
Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem
3. Pojmenování (název) životní situace
Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem
4. Základní informace k životní situaci
Stát je podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"), plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
- nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
- poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky; za poživatele důchodu se pro účely zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží,
- příjemce rodičovského příspěvku,
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,
- uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
- osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,
- osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
- osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení,
- osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,
- osoby uvedené v § 5 písm. c) zákona, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění,
- osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy,
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené ve třetí nebo čtvrté odrážce; podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popř. v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
- mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
- osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 zákona nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích odrážek,
- manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby,
- cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
- žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
- příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.
Mají-li osoby, uvedené v první až deváté odrážce a v poslední odrážce, příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.
Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát podle § 7 zákona stává plátcem pojistného; tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být podle § 7 zákona plátcem pojistného.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
V této věci je oprávněn jednat pojištěnec.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Písemně nebo osobně na příslušném pracovišti zdravotní pojišťovny (můžete využít rovněž elektronickou podatelnu, pokud je na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny zřízena).
8. Na které instituci životní situaci řešit
Obraťte se na příslušnou zdravotní pojišťovnu.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Je požadováno sdělit jméno, příjmení, trvalý pobyt, číslo pojištěnce a předložit průkaz pojištěnce a případně doklad potvrzující hlášenou změnu (potvrzení školy, rozhodnutí o přiznání důchodu apod.).
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Jednotlivé zdravotní pojišťovny mají své formuláře.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Podle § 10 zákona je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 zákona.
Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Můžete využít elektronickou podatelnu, pokud je na internetových stránkách příslušné zdravotní pojišťovny zřízena.
28. Popis byl naposledy aktualizován
01.11.2015
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.